3 jednoduché kroky ke krásné zahradě
Babiččino údolí
Údolí řeky Úpy známé pod jménem Babiččino údolí se táhne podél České Skalice. Najdete ji ve východních Čechách, na území okresu Náchod, v Královéhradeckém kraji. Údolí se nazývá podle autobiografického románu Babička od Boženy Němcové. Nachází se zde mnoho památek, které jsou v románu popisovány.
Název údolí ovšem pochází již z roku 1878, kdy jej tak nazval lékař a spisovatel ze Smiřic, Otakar Jedlička. Památky v Babiččině údolí naleznete v překrásné přírodě úpského údolí, které je částečně zalesněné a částečně pokryté loukami.
Díky přírodě jižní části od České Skalice až ke Slatinskému mlýnu je území od roku 1952 chráněno jako přírodní rezervace a pro své literární souvislosti a architekturu je také zapsáno mezi národní kulturní památky. Od roku 1981 se táhne do Ratibořic a na Rýzmburk naučná stezka. Na 25 zastávkách turistům stezka ukáže Barunčinu školu, Muzeum Boženy Němcové s Textilním muzeem a středověkou tvrzí ze 13. století, lesní studánku, lovecký pavilon, Ratibořický zámek, pocházející z 18. století a později empírově upraven, s krásným anglickým parkem, známé sousoší Babička s dětmi z roku 1923 od sochaře O. Gutfreunda a architekta Janáka, Panskou hospodu, Panský mlýn a mandl s ukázkami dobových řemesel, Staré bělidlo - dějiště knihy Babička, Viktorčin splav, Rýzmburský altán a především úchvatnou přírodu s bohatou faunou a flórou.
Stezka nabízí turistům od všech česko skalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k Rýzmburskému altánu. Přečíst si můžete 18 informačních tabulí a 7 literárních a přírodovědných zastavení. Procházka dlouhá zhruba 7 km vede klidným prostředím parků, lesů a luk a návštěvníkům osvětluje nejen historii, ale i přírodní zajímavosti území.
Zámecký park, který založila také vévodkyně Kateřina Zaháňská, se rozprostírá na ploše téměř 6 ha a postupně se rozprostírá do volné přírody. V parku rostou vzácné stromy a keře domácího i cizokrajného původu.
Staré bělidlo můžeme popsat jako dřevěnou roubenou chalupu krytou šindelem. Dle nápisu na kabřinci ji dostavěl 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr. Staré bělidlo bylo po roce 1945 vyzdobeno dobovým lidovým nábytkem a zařízením podle spisovatelčina vyprávění. V nynějším Starém bělidle, chaloupce čp. 7 u Viktorčina splavu, Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm prožila roku 1844 nádherné prázdniny se svými dětmi. Zde později přenesla v Babičce vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem.
Podoba dřevěného Viktorčina splavu za Starým bělidlem byla již v minulosti nnohokrát změněna. Poprvé při stavbě rozsáhlého zavodňovacího systému pro ratibořická luka v letech 1842-48 a v letech 1874-75 a poté při regulacích řeky ve dvacátých a padesátých letech 20. století. Nynější betonová a kamenná čela splavu musela být při posledním natáčení barevného Moskalykova filmu před rokem 1970 přechodně obložena nařezanou kulatinou ze silných kmenů, aby splav připomínal dobu spisovatelčina dětství.
Prvotní ratibořická hospoda se stala Panskou teprve po roce 1858, kdy ji Dominik Celba prodal princi Jiřímu Vilémovi Schaumburg-Lippe. Nynější úpravy i rekonstrukce hospody pocházejí z počátku šedesátých let našeho století.
Další zajímavou stavbou je jednopatrová kamenná budova Panského mlýna, jehož největší část utváří mlýnice v přízemí i v horním patře. Z mlýnice v přízemí projdete do pekárny a dvou přilehlých klenutých komor. Vprvním patře byl vlastní byt mlynáře se dvěma pokoji a šalanda, kde sedávali mléči. Roku 1950 byl mlýn přestavěn tak, aby odpovídal původnímu stavu. Bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo a dodáno zařízení mlýnice. Pokoje mlýna jsou vybaveny dobovým nábytkem a vše je podle náznakového vyprávění Boženy Němcové.
Pod lipami před mlýnem zhotovil mlynář Antonín Ruder s manželkou Annou 30. července 1796 pozdně barokní pískovcovou sochu Panny Marie.
Od května do září je naučná stezka Babiččino údolí otevřená. Přejeme krásnou procházku.