Boubínský prales

Boubínský prales je jedna zúplně nejstarších přírodních rezervací na území České republiky vyhlášená roku 1858. Národní přírodní rezervace (NPR) Boubínský prales leží v Jihočeském kraji v okrese Prachatice a tím i na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Tento prastarý les je zde dochován přičiněním lesmistra Johna. Původní majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl jeho naléhání a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyňata z normálního lesního hospodaření a stala se tak po Žofínském pralese a Hojné Vodě další pralesní rezervací v Čechách. Obrovská vichřice roku 1870 však poměrnou část porostů v nově vyhlášené rezervaci zničila. Nepoškozená zůstala pouze malá část pralesního prostoru o ploše 50 ha. Po zestátnění šumavských lesů v roce 1933 bylo toto území prohlášeno státní přírodní rezervací. V poválečném období byla výměra rezervace mnohokrát měněna a nakonec rozšířena na nynějších 666 hektarů. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené hlavně porosty smrku, jedle a buku, je nejzachovalejším zbytkem původních rozlehlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Jádro rezervace pralesa je pro veřejnost nepřístupné. V minulosti totiž mnoho návštěvníků, kteří si chtěli prales prohlédnout, sešlapali kořeny stromů, ty uschly a podlehly větru nebo lesním škůdcům. Nejstarší smrky a jedle jsou staré 300 - 400 let.

Staré smrky a jedle vyčuhují vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují nás svými rozměry a obdivuhodnými tvary kmenů. Největší boubínský smrk nazývaný "Král smrků", který padl 4.12. 1970, měl ve výšce 1,3 m od země obvod 508 cm, výšku 57,2 m a objem téměř 30 m3. Kromě tohoto velikána nás upoutají i četné další stromy se zvláštními růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti.

Jedním zhlavních důvodů zřízení rezervace v oblasti jádrového území dnešní NPR Boubínský prales byla v polovině 19. století ochrana a lesnický výzkum jediného středoevropského pralesa původního vegetačního složení. Vdnešní době předmět ochrany NPR Boubínský prales mnohonásobně přesahuje lesnický rozměr. Předmětem ochrany rezervace jsou též biotopy s vysokou ekologickou stabilitou a genetické zdroje původních druhů rostlin. Lokalita je výjimečná z hlediska výskytu řady vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, převážně hub, lišejníků, hmyzu a ptactva. V podrostu se nacházejí druhy provázející bučiny: mařinka vonná, hluchavka žlutá, věsenka nachová, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, bukovinec kapraďovitý, ale též rostliny vyšších poloh: mléčivec alpský, bika lesní, podbělice alpská nebo rostliny podmáčených pud, z nichž je nejzajímavější devětsil bílý. Ve smrčinách vyšších poloh převažuje v podrostu třtina chloupkatá, nachází se zde i sedmikvítek evropský. Vzhledem k tomu, že se z rezervace nesmí odstraňovat ani padlé dřevo, je zde k nalezení velmi mnoho druhů dřevokazných hub a zajímavých zvířat.

Nejzajímavější z nich jsou ptáci, kterých žije v rezervaci víc než padesát druhů. Několik druhů sýkor (zvláště uhelníček je hojný), šoupálek dlouhoprstý, králíček obecný, datel černý a horský druh datlík tříprstý. Naleznete zde i velmi vzácný lejsek malý.

V roce 1979 byla kolem jádra pralesa vybudována Naučná stezka Boubínský prales. Procházka, dlouhá čtyři kilometry, vede po obvodu nejzachovalejší části pralesa po lesních cestách. Přečíst si můžete informace o přírodní rezervaci Boubínský prales, jeho přírodními poměry, vývojem a využitím, s historií Boubínského jezírka a plavení dřeva po Kaplickém potoce, s botanickými a zoologickými zajímavostmi. U pralesa leží jezírko, které je umělou vodní nádrží z 19. století. V nadmořské výšce 925 m bylo zhotoveno v roce 1836 a umožňovalo plavbu dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Jezírko se rozkládá na rozloze 0,37 ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje 4m. V lokalitě Boubínského lesa vykukuje do výšky 1362 m nad mořem vrch Boubín, který s ostře tvarovaným Bobíkem (1264 m) tvoří charakteristickou siluetu. Na vrcholu nalezneme chráněný triangulační bod prvního řádu a malý obelisk s nápisem „Kardinál Fúrst von Schwarzenberg, 3.8.1867", na paměť návštěvy pražského biskupa.